První sólista baletu ND Alexandre Katsapov hostuje v souboru Laterny magiky. Na základě pozvání šéfa souboru Zdeňka Prokeše ztvární titulní postavu v tanečně dramatickém představení Casanova, poprvé ve dnech 26. a 27. února. Tento balet má Laterna magika na repertoáru od roku 1995, pod představení se jako režisér podepsal Juraj Jakubisko, choreografii vytvořil Francouz Jean-Pierre Aviotte, který byl také několik let šéfem uměleckého souboru Laterny magiky.

Casanova je jediným ryze dějovým představením, které má LM na repertoáru. Inscenace je inspirovaná skutečnými osudy proslulého dobrodruha a diplomata Giacoma Casanovy(1725–1798), který se v tomto zpracování ale stává spíš typizací a ztrácí historické ohraničení. Prochází nejen peripetiemi života skutečného Casanovy, ale i mnoha jinými prostředími i historickými érami až po první republiku. Hudbu k představení vytvořil Zdeněk Merta, výjimkou je jen užití Bachova koncertu E-dur pro hlavní milostnou scénu. Casanova a jeho lásky se střídají před divákovým pohledem jako v kaleidoskopu. Svůdce je svými tvůrci vykreslen trochu jako oběť osudu, jako člověk, který rozsévá zlo i proti své vůli. Jako člověk, který touží po citech, ale sám je nepoznal, takže není schopen je udržet, jeho milostné eskapády jsou spíše únikem před sebou samým. Jeho život končí ve zmaru a zapomnění, ale otázka po spravedlivosti takového osudu je pro diváka na konci představení otevřená.
Juraje Jakubiska jako autora režie celého představení i filmového materiálu není nutné představovat. Jako nekonformní režisér filmů jako Tisícročná včela nebo Sedím na konári a je mi dobre či posledního velkofilmu Báthory je známý snad každému divákovi. Věnuje se ale i operní režii, Slovenské národní divadlo uvádí dvě opery Eugena Suchoně, Svätopluk a Krútňava, v jeho režii. Nejblíže k tanečně-divadelní formě se dostal právě při spolupráci s Laternou magikou, která vždy v projektech spojovala umělce mnoha žánrů.
Prvního sólistu baletu Národního divadla Alexandra Katsapova znají diváci prakticky z celého repertoáru. V letošní sezóně ztvárnil v premiéře titulní roli baletu Faust, vystupuje jako José v Carmen Matse Eka, v hlavní roli oblíbeného představení Petra Zusky Brel-Vysockij-Kryl/Sólo pro tři, v klasickém repertoáru tančí například Jamese v baletu La Sylphide. Za roli knížete von Rothbarta v Labutím jezeře je letos nominovaný na cenu Thálie.

Laterna magika, která od roku 1992 fungovala jako příspěvková organizace, se stala od 1. 1. 2010 znovu součástí Národního divadla. Svá představení hraje dál na Nové scéně, kde mohou diváci zhlédnout následující tituly: Kouzelný cirkus, Graffiti, Cocktail 008, Casanova a Rendez-vous. Kouzelný cirkus je v současnosti nejstarším hraným titulem Laterny magiky, má za sebou víc jak třicet let a přes 6000 repríz. Graffiti jsou komponovaný večer moderních choreografií z dílny Petra Zusky, Václava Kuneše a Jiřího Bubeníčka, Rendez-vous je multimediální projekt, který vznikl ve spolupráci s Francií a staví především na výtvarné stránce, v Cocktailu 008 se diváci prostřednictvím vybraných ukázek mohou seznámit s repertoárem nebo zavzpomínat na svá oblíbená představení.

Oproti minulým letům se více rozvrstvily ceny vstupenek: na odpolední představení seženete lístky v ceně od 250.- do 350.- korun, na večerní od 350.- do 650.- korun.

Jako první sólista baletu jste nesmírně vytížený. Proč jste se rozhodl přijmout ještě hlavní roli v dalším celovečerním představení?

Nabídka na hostování přišla od uměleckého šéfa Laterny magiky Zdeňka Prokeše v době, kdy jsme studovali premiéru Fausta, a ani jsem dlouho neváhal. Sice jsem hodně vytížený, ale přijal jsem ji, protože v Laterně magice jsem zatím ještě nikdy netancoval. Jeviště Nové scény už znám, protože jsme tam tancovali Extrém, ale jako spolupráce se souborem je to pro mě nová zkušenost.

Je pro vás představení náročné?

Casanova je tanečně hodně náročný, protože například na rozdíl od Kouzelného cirkusu, kde film je hodně propojený s děním na jevišti, v Casanovovi jsou ty složky více samostatné, film spíš dokresluje děj a divák se většinou soustředí na tanečníky. Proto není možné to jen tak odbýt… Na rozdíl od jiných představení v Laterně je tam také hodně partneřiny.

Jak jste se sžil s tanečním stylem toho představení?

Když byl Jean-Pierre Aviotte šéfem Laterny magiky, tak jsem krátce po příchodu do Prahy zkoušel konkurz do souboru, ale už jsem měl nabídku z Národního divadla. S jeho choreografií se ale setkávám poprvé, je to neoklasika, která potřebuje dobrý technický základ. U některých jeho variací je výhodou, že určité kombinace se opakují vícekrát, snad aby si je i divák zapamatoval, ale v duetech jsou těžké zvedačky.

Jak se vám daří skloubit přípravy na novou roli s běžnou prací?

Příprava je velmi náročná, protože zkouším repertoár, ale také se už studuje nový balet Othello, který bude mít premiéru v dubnu. Kromě toho budu Casanovu tančit dva dny za sebou před představením Fausta, který je také velmi náročný.

Kdo vás při nastudování role vede?

Učí mě  Pavel Knolle, který Casanovu dlouho tančil a dovede všechno výborně vysvětlit a předvést. Tráví se mnou hodně času na sále, dokonce chodí i do našich baletních zkušeben, abychom ušetřili čas. Je to skutečně skvělá spolupráce a jsem mu za to vděčný. V představení jsou mými partnerkami Radka Slatinská a Viktorie Vrublevská.

Jak na vás působí toto pojetí Casanovy jako osobnosti?

S Casanovou jako historickou postavou mnoho společného nemá, je to ale melodramatický a romantický příběh, který určité zjednodušení vyžaduje. K realitě má daleko, ale divákům to tak vyhovuje. Samotná role Casanovy je dobrá taneční i herecká příležitost, divácky vděčná role. Zatím se ještě musím soustředit na techniku, ale určitě bude možné se v ní herecky „vyžít“.

                                                                                                                     Nahoru